Bez svědků

Některé fotografie vzniknou náhodou.

Jiné leží roky v archivu a čekají, až dozrají.

Nejsou to záznamy událostí, ale stopy.

Světlo na zdi, mokrá dlažba, zavřené dveře, pohyb bez jmen.

Město bez svědků.

Praha je jako stará, poškrábaná gramofonová deska.

Pamatuje víc, než je slyšet.

Mezi praskanci zůstává ticho, prázdno a čas.

Archiv není minulost. Je to čekání.