Holešovický reparát aneb Tam, kde se zastavil čas (a rez)

 

Graffiti, oprýskaná omítka, improvizovaný manifest bez autora. Umění, nebo vandalismus? Blbá otázka. Je to prostě stopa. Někdo tu byl, něco chtěl říct a neměl jiný papír. Město to přijalo, ale odpověď neposlalo.

Okna s mřížemi. Dívají se ven, ale nikam nejdou. Sklo špinavé, rám unavený, na parapetu kelímek – poslední důkaz, že tu ještě někdo vydržel chvíli sedět. Trochu beznaděj, trochu poetika. Levná, ale poctivá.

A pak dům. Symetrický, cihlový, sebekontrola jak z učebnice. Vedle něj komín, vysoký a zbytečný, protože doba se změnila, ale on tu pořád stojí.