Hughes kupuje Warner Bros.
Alternativní mini příběh podle faktů a jeho povahových rysů.
Washington, zima 1951. Hughes seděl u stolu, který byl pokrytý složkami. Čísla, rozpočty, filmové plány, nákresy letounů, seznam náhradních dílů. Do místnosti vstoupil sekretář se zprávou.
„Pane Hughsi, telefon ze studia. Volají z RKO. Ptají se, zda mohou pokračovat v natáčení ‚Jet Pilot‘. Už se čeká šest měsíců.“
Hughes mávl rukou, aniž se podíval.
„Ne. Vymění se uniformy pilotů. Ty stávající se lesknou pod světlem. Nikdo nebude sedět do kokpitu v kabátu, který se leskne.“
Sekretář přikývl a odešel. Hughesův svět byl přesný a nekompromisní.
---
Teď si představme, že by se stejný Howard Hughes probudil o 74 let později.
Rok 2025. Kalifornie.
Na stole místo složek leží tablet. Hughes pozoruje čísla: Netflix chce Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů. Paramount protiútok: 108,4 miliardy v hotovosti.
„Tihle kluci jsou jako děti,“ řekl polohlasně. „A přitom o filmy nic neví.“
Vstal, opatrně obešel kanape, protože koberec byl prachový, a zavolal právníkovi, který se objevoval vždy, když bylo zle.
„Blakeu, mám plán. Chci Warner Bros. Discovery.“
„Celou? To je gigant.“
„Všechno nebo nic. Podívejte se na DC. Batman byl naposledy dobrý v osmdesátých letech. A Harry Potter… ta franšíza má potenciál, když se odstraní efekty. Děti nepotřebují létat. Stačí sotva slyšet jejich hlasy.“
„Ale pane, to je kulturní produkt. Má hodnotu s tržním výnosem.“
„Produkty se upraví,“ řekl Hughes.
---
O týden později se akcie Warner Bros. začaly třást.
Zpráva unikla: „Neznámý kupující nabízí přímé převzetí celé skupiny.“
Wall Street se nadechla, zavětřila a rozběhla spekulace.
Analytici měli jasno:
„Pokud je to Hedge fond, firma se rozdrobí. Pokud je to technologická skupina, integruje se do streamingové služby. Pokud je to... jednotlivec, je to katastrofa.
---
Studia Warner Bros. obdržela výpis.
„Nový vlastník pozastavuje všechny projekty do vyhodnocení.“
Roztočilo se točila kola:
– pauza Harry Potter seriálu,
– odložení premiéry filmů DC,
– zrušení marketingu HBO série,
– reorganizace produkce.
Nešlo o první Hughesovu stopu dějin.
V roce 1951 nechal tři hotové filmy rok čekat, než odsouhlasil uniformy, obaly filmových pásů a kalibraci světel.
A teď, po sedmi dekádách, zastavil projekty za stovky milionů dolarů, aniž by je viděl.
---
Stál u okna a díval se dolů na parkoviště. Hlas se mu roztřásl, jako vždy, když šlo o „hygienu“. A řekl úplně stejným tónem jako tehdy Deanovi Martinovi:
„Pane Blakeu, začneme. Chci čisté studio. Žádný hluk, žádný prach, nic překvapivého. A hlavně… žádná rozhodnutí bez mého podpisu.“
Finanční svět explodoval.
„Co se stane s Warner Bros.?“
„Co bude s HBO?“
„Jak dopadne DC Universe?“
A další den na titulní stránce Wall Street Journal stálo:
„Je zpět muž, který jednou zničil filmové studio. A tentokrát je studio větší.“
---
Výroba stojí, analytici křičí, tržní kapitalizace poskočila — a pak padla.
Na tiskové konferenci se ozve otázka:
„Jak bude nový majitel zasahovat do filmové produkce?“
Hughes se nakloní k mikrofonu.
„Podívám se na každý film dříve, než začne. To je vše. Divákům se nebude nic kazit.“
A najednou ticho.
A přitom všichni věděli, co to znamená.
Ve starém RKO to bylo stejné.
Filmy se zastavily.
Talent odešel.
Studio zkolabovalo.
Tentokrát by padaly miliardové značky.
---
A tak začíná další kapitola.
V níž Howard Hughes, muž posedlý detaily, kontrolou a tichem, dostává do ruky největší studia světa.
A Hollywood znovu pochopí, že jeden člověk dokáže zastavit celá města.
Komentáře
Okomentovat