Expozice samoty

 

Město nemluví, jen zanechává stopy.

Ulice si pamatují víc než lidé.

Světlo tu není útěchou, ale nástrojem řezu.

Stín není absence – je to informace.

Nevěřím okamžiku, kdy se děj odehrává.

Zajímá mě chvíle poté až když blesk zhasne, tělo odejde a zůstane jen otisk.

Fotografie pro mě není vysvětlením,ale jen důkaz, že tu něco bylo.

Napětí, prázdno, pohyb bez svědků.

Jen poslouchám, jak město dýchá v trhlinách mezi světlem a tmou.