Pštrosska: Příběh zmizelé zahrady, která formovala moderní Prahu

 

Praha je město tisíce vrstev, ale málokterá lokalita v sobě snoubí tak fascinující mix šlechtické okázalosti, divadelní vášně a urbanistické proměny jako právě Pštrosska. Dnes už byste původní usedlost s rozlehlou zahradou na mapě Vinohrad hledali marně, přesto její odkaz dýchá z každého rohu přilehlých ulic. Pojďte s námi odkrýt tajemství místa, kde se psaly dějiny české kultury a kde se z vinic rodilo moderní velkoměsto.

Dnes stojíte u Národní muzeum a sledujete proud aut na magistrále. Jen pár kroků odsud však kdysi začínal úplně jiný svět. Stačilo projít Koňskou bránou a ocitli jste se v krajině polí, vinic a zahrad, kde místo hluku města zněl vítr v obilí.

Právě tady ležela Pštrosska – dnes téměř zapomenuté místo, které sehrálo překvapivě důležitou roli v proměně Prahy z uzavřeného města v moderní metropoli.

Proč nás Pštrosska dnes zajímá?

Možná tudy denně procházíte. Možná znáte jen název Pštrossovy ulice. Jenže bez kontextu je to jen cedule na domě.

Pštrosska je ukázkový příklad toho, jak se:

- soukromé zahrady měnily ve veřejný prostor

- okraje města stávaly centrem společenského života

- a jak jednotlivci dokázali ovlivnit urbanistický vývoj celé Prahy

Je to příběh místa, které zmizelo – ale jeho vliv zůstal.

Zahrady za Koňskou bránou

Ještě v barokní době bylo nemyslitelné chodit „za město“. Praha končila hradbami a za nimi začínal venkov.

Za Koňskou bránou se rozprostírala krajina:

- pole s obilím

- vinice založené už za Karla IV.

- a první zahradní usedlosti

Právě zde vznikly slavné zahrady:

- Pštrosska

- Kanálka

- Wimmerova zahrada

Pštrosska byla z nich nejblíž městu. A právě proto se stala první „bránou“ Pražanů do přírody i kultury.

Od vinic k rezidenci purkmistra

V 19. století se majitelem usedlosti stal rod Pštrossů.

František Václav Pštross

Pražský podnikatel a politik, pozdější purkmistr. Patřil k osobnostem, které pomáhaly vracet češtinu do veřejného života.

Pštrosska tak nebyla jen zahrada.

Byla symbolem:

- vzestupu české měšťanské vrstvy

- sebevědomí nové společnosti

- proměny Prahy z provinčního města v moderní centrum

Zahrada jako kolébka českého divadla

Největší slávu přineslo Pštrossce divadlo.

Aréna v Pštrossce (1869)

V zahradě vznikla dřevěná letní aréna – jednoduchá, otevřená, bez luxusu. A přesto přitahovala davy.

Když se setmělo, rozsvítily se lampy a začínalo představení. Publikum sedělo pod širým nebem. Když přišel déšť, mokli herci i diváci – a nikdo neodcházel.

Pavel Švanda ze Semčic

Divadelník, který měl odvahu dělat velké věci i v provizorních podmínkách.

Do „dřevěné boudy u pole“ dokázal přivézt:

- operní zpěváky

- inspiraci ze zahraničí

- atmosféru velkého divadla

Podle vzpomínek tehdejších autorů:

o nedělích bylo plno,ale ve všední dny „tržba hubená“

Pštrosska se stala jedním z míst, kde se rodila česká divadelní kultura.

Detektivní otázka: Kde ji najít dnes?

To je na Pštrossce to nejzajímavější – fyzicky zmizela.

Přibližně ji lze lokalizovat:

- v prostoru dnešní Vinohradské třídy

- poblíž budovy Českého rozhlasu

- v návaznosti na oblast kolem Čelakovského sadů

Tady někde končila Praha a začínaly zahrady, kde se odehrávaly letní divadelní představení.

Dnes místo pole vidíte domy. Místo arény tramvaje.

Ale struktura místa zůstává čitelná.

5 tipů, jak dnes objevit Pštrossku

Chceš si ten příběh „osahat“? Zkus tohle:

1. Pštrossova ulice (Nové Město)

Název je jeden z mála viditelných odkazů na rodinu.

2. Linie bývalých hradeb

Představ si, kde končilo město – a kde začínala zahrada.

3. Čelakovského sady

Malý zbytek zeleně, který připomíná původní charakter místa.

4. Vinohradská architektura

Domy stojí na parcelách bývalých zahrad.

5. Staré mapy Prahy

Porovnej historické plány s dnešním stavem – rozdíl je fascinující.

Závěr: Místo zmizí, název přežije

Pštrosska jako zahrada zmizela. Ustoupila městu, ulicím a moderní výstavbě.

Ale její význam zůstal:

- naučila Pražany chodit „za bránu“

- spojila přírodu s kulturou

- stala se součástí proměny Prahy v moderní velkoměsto

Je to připomínka, že i místa, která dnes nevidíme, mohou mít zásadní vliv na podobu města.

Z původních budov usedlosti Pštroska (též Pštrossova zahrada) se do dnešních dnů nedochovaly žádné stavby. Celý areál usedlosti zanikl v důsledku postupné urbanizace a výstavby moderní čtvrti Královské Vinohrady.

Zde jsou podrobnosti o zániku usedlosti a o tom, co po ní zbylo:

Rozparcelování a zástavba: K rozhodujícímu obratu došlo v roce 1861, kdy vinohradské zastupitelstvo pod vedením prvního starosty Eduarda Pštrossa (který byl zároveň spolumajitelem usedlosti) schválilo rozparcelování pozemků zahrady na činžovní domy. Rodina Pštrossových se tomuto rozhodnutí příkladně podřídila a usedlost byla postupně nahrazena městskou zástavbou v okolí dnešních ulic Vinohradská, Balbínova a Anny Letenské.

Hostinec Heinovka: V roce 1872 zakoupil zbývající části usedlosti František Julius Heine, který v roce 1887 na místě nechal vystavět hostinec Heinovka. Definitivní zastavění posledních zbytků zahrady bylo dokončeno na počátku 20. století.

Dochované fragmenty: Jediným fyzickým prvkem v této oblasti, který odkazuje na éru viničních usedlostí, je dochovaná zahradní brána z 40. let 19. století, která se nachází ve spodní části dnešních Riegrových sadů. Část původních parcel usedlosti byla totiž právě do těchto sadů začleněna.

Kontext vinohradských usedlostí: Ze zhruba tří desítek vinohradských usedlostí se jako celek dochovala pouze usedlost Vondračka a část objektu Horní Landhauska v Havlíčkových sadech. Ostatní, včetně Pštrosky, zanikly.

Poznámka k záměně: V dnešní Pštrossově ulici na Novém Městě sice stojí historicky velmi cenné budovy (např. dům U Hrubšů nebo Zieglerovský dům s gotickými základy), tyto stavby však patří k historii Vojtěšské čtvrti a nejsou součástí vinohradské usedlosti Pštroska. Usedlost Pštroska se nacházela výhradně za hradbami v prostoru dnešních Vinohrad.

Znáte příběh arény v Pštrossce, nebo je to pro vás novinka?

Máte ve svém okolí podobné „zmizelé“ místo? Napište do komentářů 😉📸

Další články o zapomenutých zahradách.