RAD-KM-0,5

 

Signál zachycen v 05:00. Most byl vzhůru, město ještě spalo.

„Mlha nad Karlovým mostem“

HLASATEL:

Vážení posluchači, je pět ráno. Praha spí, holubi mají ještě půlnoc a na Karlově mostě je takové ticho, že slyšíte i myšlenky soch. A pak je tu náš Skautík...

(zvuk osamělých, dutých kroků na kočičích hlavách, ozvěna)

SKAUTÍK:

Vstupuji na Karlův most... mlha je tak hustá, že ji musím krájet kapesním nožíkem... šmik, šmik... Čekám na potlesk od sochy svatého Luitgardy... stále ticho... socha se tváří, že mě nevidí.

VELITEL (hlas odnikud, dunivý):

Skautíku! Stůj! Máš u sebe ten objektiv?

SKAUTÍK:

Ano, pane! Mám ten nejlepší! Je to ten, co vidí i za roh, nebo ten, co fotí jenom sny?

VELITEL:

Je to ten, co nefotí nic! Je to utajený objektiv pro neviditelné agenty!

(náhlý zvuk padajícího řetězu a žbluňknutí do Vltavy)

SKAUTÍK:

Jejda... Právě jsem vyfotil dno Vltavy. Zblízka. I s objektivem.

VELITEL:

Nerozčiluj mě! Skoč pro něj!

SKAUTÍK:

Ale pane, voda je studená a já nemám pojištění proti vodníkům! Navíc... ve scénáři píší, že teď má přijít dramatické sólo na harmoniku.

(ozve se zběsilé, úplně mimoběžné sólo na tahací harmoniku)

HLASATEL:

A zatímco se Skautík pokouší domluvit s Vltavou, my si odskočíme pro trochu čerstvého vzduchu.

SKAUTÍK (v dálce):

Pomóc! Ta socha po mně chtěla lístek na tramvaj!

HLASATEL:

„Poslouchali jste RAD — frekvenci mlhy a ztracených kroků. Čas se opět ustálil, prosím, otočte své monitory do původní polohy.“