Po stopách Turbíny

 

Novomlýnská vodárenská věž

Dnešní fotovyprava byla inspirována románem Turbina Karla Matěje Čapka-Choda. Jedním z nejzajímavějších badatelských témat je otázka, zda právě Novomlýnská vodárenská věž mohla být předobrazem románové Papírky.

V románu je hlavní budova továrny rodiny Ullikových popsána jako staré panské sídlo ze 16. století s charakteristickou baňatou střechou zakončenou hrotem. Později byla přizpůsobena průmyslovému provozu a z její starobylé báně vyčnívá výpustní roura parního stroje – výrazný symbol střetu starého světa s nastupující industrializací.

Právě v podstřeší této věže žije samotář a podivín Armin Frey. Své obydlí si zařídil jako interiér z doby rané renesance a věž považuje za svůj „donjon rodného hradu“, který se snaží ubránit před moderní dobou.

Geografie románu je překvapivě přesná. Děj se odehrává v okolí vltavských ramen u Karlína, v blízkosti Korunního a Primátorského ostrova, a opakovaně zmiňuje také svatopetrskou čtvrť. Novomlýnská vodárenská věž stojí právě na rozhraní Nového Města a Petrské čtvrti, tedy v prostoru, který s románovým dějištěm velmi dobře koresponduje.

V závěru románu se Arminovy obavy naplní. Při slavnostním spuštění turbíny se naruší statika staré věže, její jižní zeď se zřítí do vltavského ramene a Armin Frey zahyne při pokusu zachránit své perské kotě.

Přestože Čapek-Chod konkrétní stavbu výslovně nejmenuje, množství shod v popisu věže i jejího okolí naznačuje, že Novomlýnská vodárenská věž mohla být jedním z hlavních předobrazů románové Papírky.