Praha Literární

 

V románové pentalogii Vladimíra Neffa ožívá Praha 19. století jako město procházející dramatickou proměnou z opevněné pevnosti v moderní metropoli. Zde je přehled nejvýznamnějších míst rozdělených podle jejich role v příběhu:

Obchodní a společenská centra

Kolovratovi třída (dnešní Na Příkopě):

 Původně nevzhledná ulice se stala adresou Bornova prvního  velkého slovanského galanterního závodu, v domě u Prašné brány. Později Jan Born přesunul svůj velkoobchod do monumentálního nového  paláce Zemské banky* na rohu Příkopů a Nekázanky.

Koňský trh (Václavské náměstí): Tehdy hlavní promenáda, kde stála oblíbená kavárna Café Wien. Na jeho horním konci v průběhu románu vyrůstá budova  Zemského muzea.

Betlémský plácek (U Halánků): Sídlo vlastence  Vojty Náprstka a  Amerického klubu dam, kde se konaly vzdělávací přednášky.

Eliščina třída (Revoluční) Místo přepychového bytu Jana Borna, který byl centrem jeho vlasteneckých hudebních salónů.

Žofín: Ostrov využívaný měšťany ke korzování a sledování produkcí, jako byly lety balónem.

Kavárna Unger (Unionka):Na Ferdinandově třídě (Národní), místo setkávání pokrokových studentů a dějiště sporů o Rukopisy.

Žižkov a rozvíjející se předměstí

Komotovka a Opařilka: Původně pusté usedlosti za  Novou bránou , které Martin Nedobyl vizionářsky skoupil pro spekulaci s pozemky. Na Komotovce později nechal postavit reprezentativní třípatrový dům s pískovcovými kalichy na střeše.

Preclikářka (Velká a Malá): Usedlost u židovského hřbitova, kterou Nedobyl koupil od profesora Schönfelda a zřídil zde sklady a maštale svého zasílatelství.

Panenka (Panenský svah): Lokalita na Žižkově, kde se v roce 1880 tragicky zřítila Nedobylova novostavba

Kanálka (Kanálská zahrada)  Zahrada na rozhraní Vinohrad a Žižkova, dějiště krvavé bitvy mezi dělníky a policií v roce 1893.

Rajská zahrada: Rozsáhlý park založený vinohradskou obcí jako protiváha pražským sadům.

Doprava, průmysl a technika

Státní nádraží (Masarykovo): Symbol éry páry pod Žižkovským vrchem.

Nádraží císaře Františka Josefa (Hlavní): Novější nádraží u Koňské brány, obklopené železničním valem a viadukty.

Senovážné náměstí: Srdce Nedobylova podnikání s ohromným klenutým průjezdem pro stěhovací vozy.

Smíchov a Karlín: Průmyslová předměstí s továrními komíny, např. Ringhofferova továrna na vagóny.

Nový řetězový most (most Františka I.): Spojoval břehy Vltavy u budoucího Národního divadla.

 Historické, rezidenční a církevní části

Malá Strana: Dějiště mnoha scén, včetně domova  profesora Schönfelda v Ostruhové (Nerudově) ulici nebo domu rodiny Skládalových v Pětikostelní ulici. V Mostecké ulici měl svůj krámek konfident  Rudolf Mrva.

Kampa (Hrnčířský plácek): Zde si po návratu z Vídně koupila dům Bornova sestra 

Marie von Specht.

Staré Město: Zahrnuje  Klementinum kde Martin Nedobyl studoval, a kostel  svatého Havla, místo jeho první svatby.

Karlovo náměstí (Dobytčí trh): Sídlo Novoměstské trestnice,  kde byli vězněni političtí delikventi i Matouš a Karel Pecoldovi.

Františkovo nábřeží (Smetanovo): Rezidenční oblast, kde po odchodu z Chrudimi žila rodina Váchových.

 Významné lokality v okolí Prahy

Malá Chuchle: Místo slavné  „bitvy v Chuchli“ v lázeňské restauraci u Štulíků mezi českými studenty a německými buršáky.

Lštění nad Sázavou: Letovisko, kde si Jan Born nechal postavit moderní vilu.

Holešovice: Čtvrť dělnictva, která se jako jedna z mála v roce 1897 nezúčastnila prosincových bouří.

Kromě ústřední Komotovky objevuje celá řada dalších žižkovských usedlostí a vinic, které hrají klíčovou roli v Nedobylových pozemkových spekulacích i v dravém rozvoji celé čtvrti. Zde jsou ty nejvýznamnější:

Opařilka: Tato usedlost těsně sousedila s Komotovkou a ležela za rybníčkem. Martin Nedobyl ji přikoupil z peněz své první ženy Valentiny v naději, že po zbourání hradeb cena pozemků stoupne. Společně s Komotovkou tvořila rozsáhlý celek, který Nedobyl dlouho držel jako soukromý park.

Preclikářka (Velká a Malá): Nacházela se až u židovského hřbitova. Martin ji koupil od nepraktického profesora Schönfelda za 35 000 zlatých. Na Velké Preclikářce vybudoval své speditérské zázemí, takzvaný „jarmark“**, s rozsáhlými maštalemi, kůlnami a sklady kůží. Malou Preclikářku později rozparceloval a rozprodal.

Bezovka: Původně starý mlýn s výletní zahradou a lukami u paty vrchu Svatého kříže. Nedobyl ji koupil a nákladně přebudoval. Tato usedlost se stala centrem politického skandálu, když Nedobyl s architektem Herzogem prosadili odklonění trasy koňské tramvaje právě k tomuto hostinci.

Panenka (Panenský svah): Tato lokalita sloužila původně jako skládka popela a starých hrnců, kterou Nedobyl koupil jen proto, aby překazil plány svému rivalu Herzogovi. Později zde však nechal postavit laciný činžák, který se v roce 1880 **tragicky zřítil**.

Ševčíková (Malá a Velká): Skupina vinic, na nichž vyrostly jedny z prvních žižkovských činžovních domů. Stavěl je zde architekt Herzog, ovšem podle Nedobyla nekvalitně – „z písku a vody“.

Proutková (Malá): Dvorec, v jehož blízkosti vyrostla „zárodečná buňka“ budoucího Žižkova – první dvoupatrový dům pro nejchudší nájemníky.

Miránka, Rožmitálka a Parukářka: Další usedlosti, které padly za oběť překotné výstavbě. Architekt Herzog je postupně pohlcoval a měnil v uliční sítě.

Cikánka: Usedlost na rozhraní Žižkova a Vinohrad, v jejíž blízkosti se odehrála krvavá bitva u Kanálské zahrady v roce 1893.