Zahrada apatykáře Augustina: tichá botanická laboratoř na Na Slupi

 

Dnes tudy projíždějí tramvaje, kolem zdí kláštera proudí městský provoz a většina lidí jen míjí místo, aniž by tušila, že právě zde vznikla jedna z nejstarších botanických stop Nového Města. V prostoru dnešní ulice Na Slupi se totiž ve středověku nacházela zahrada apatykáře Augustina — místo, kde rostliny nebyly okrasou, ale součástí každodenní léčebné praxe.

Kdo byl apatykář Augustin

Augustin patřil k městským lékárníkům, kteří pracovali s bylinami jako s léčivem i jako s předmětem praktického poznání. Ve středověké Praze nebyla botanika samostatnou vědou v dnešním smyslu, ale součástí lékařství, lékárenství a klášterní zkušenosti.

Jeho zahrada proto pravděpodobně sloužila především k pěstování:

- léčivých bylin

- kořenů a aromatických rostlin

- druhů potřebných pro přípravu léků a mastí

Na rozdíl od pozdějších reprezentačních zahrad šlo o pracovní prostor — tichou botanickou laboratoř své doby.

Kde zahrada ležela

Historici kladou Augustinovu zahradu přibližně do prostoru dnešního areálu kolem Nemocnice svaté Alžběty Na Slupi a sousedních klášterních budov.

To není náhodné.

Právě tato část města měla už tehdy vhodné podmínky:

- dostatek volné půdy

- blízkost klášterního prostředí

- klidnější okraj Nového Města

- dostupnost vody

Místo, kde léčba nezmizela

Je téměř symbolické, že v prostoru někdejší zahrady léčivých rostlin dnes stojí nemocnice.

Tam, kde kdysi apatykář Augustin pracoval s rostlinami, dnes pokračuje péče o zdraví jinou formou.

Funkce místa se změnila, ale princip zůstal překvapivě podobný.

Praha jako město botanické paměti

Přímé vyobrazení Augustinovy zahrady se nedochovalo. Stejně jako u jiných starých pražských zahrad dnes nevidíme samotnou zahradu, ale jen stopy, podle nichž ji musíme znovu číst.

Právě proto mají význam dnešní detaily:

- kamenné bloky

- staré zdi

- terénní členění

- vegetace v okolí

Tyto drobné znaky často nesou víc než přesná rekonstrukce.

Botanika mezi zdmi města

Praha byla městem, kde se botanika často pohybovala na hranici vědy a každodenní potřeby.

U Augustina nešlo o reprezentaci ani o šlechtickou zahradu, ale o prostor, kde rostlina znamenala léčivo.

Sklo, váha a bylina — tři prvky, bez nichž si tehdejší lékárenství nelze představit.

Časová osa místa

14.–15. století

- vznik zahrady apatykáře Augustina

novověk

- prostor se mění v klášterní a nemocniční areál

Součastnost

- botanická tradice zde nepřímo pokračuje v okolí moderní botanické zahrady Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

Závěr

Na Slupi je místo, kde se botanika, medicína a městská historie překrývají v jedné ulici.

Možná právě proto zde i dnešní fotografie působí zvláštně klidně — jako by pod současným městem stále zůstávala stará vrstva tichého poznání.

Další zahrady cyklu Skrytá Praha

Kanálka — romantická společenská zahrada starých Vinohrad

Zahrada apatykáře Angela — botanická stopa v centru u Jindřišské

Pštrossova zahrada — městská promenáda za hradbami

Wimmerova zahrada — výhledová elegance staré Prahy